křesat

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech křesati, from Proto-Slavic *kresati.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkr̝̊ɛsat]

Verb

křesat impf

1. to strike (often fire)

   křesat mlýnské kameny ― to whet millstones

   křesat křesadlem ― (please add an English translation of this usage example)

   Meče z mečů jiskry křesaly. ― (please add an English translation of this usage example)

Conjugation

Conjugation

Infinitive	křesat, křesati	Active adjective	křesající
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	křesám, křešu	křesáme, křešeme	—	křesejme, křešme
2nd person	křesáš, křešeš	křesáte, křešete	křesej, křeš	křesejte, křešte
3rd person	křesá, křeše	křesají, křešou	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive křesat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	křesal	křesali	—	—
masculine inanimate		křesaly		—
feminine	křesala		—
neuter	křesalo	křesala	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	křesaje	—
feminine + neuter singular	křesajíc	—
plural	křesajíce	—

Related terms

• křesadlo
• vykřesat

 

Further reading

• “křesati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “křesati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “křesat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)