křičící

Czech

Etymology

From křičet +‎ -cí.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkr̝̊ɪt͡ʃiːt͡siː]

Adjective

křičící

1. screaming

   křičící dítě ― screaming child

Declension

Declension of křičící (soft)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	křičící		křičící	křičící
genitive	křičícího		křičící	křičícího
dative	křičícímu		křičící	křičícímu
accusative	křičícího	křičící	křičící	křičící
locative	křičícím		křičící	křičícím
instrumental	křičícím		křičící	křičícím
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	křičící	křičící		křičící
genitive	křičících
dative	křičícím
accusative	křičící			křičící
locative	křičících
instrumental	křičícími

Related terms

• křičet

 

Further reading

• “křičící”, in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu (in Czech)