kajícník

CzechEdit

EtymologyEdit

kajícný

PronunciationEdit

  • IPA(key): [ˈkajiːt͡sɲiːk]

NounEdit

kajícník m

  1. penitent (one who repents)

DeclensionEdit

Further readingEdit

  • kajícník in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • kajícník in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989