kanonický

Czech

Etymology

From Latin canonicus +‎ -ický.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkanonɪt͡skiː]
• Rhymes: -ɪtskiː

Adjective

kanonický (not comparable)

1. (mathematics, computing) canonical

Declension

Declension of kanonický (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	kanonický		kanonická	kanonické
genitive	kanonického		kanonické	kanonického
dative	kanonickému		kanonické	kanonickému
accusative	kanonického	kanonický	kanonickou	kanonické
locative	kanonickém		kanonické	kanonickém
instrumental	kanonickým		kanonickou	kanonickým
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	kanoničtí	kanonické		kanonická
genitive	kanonických
dative	kanonickým
accusative	kanonické			kanonická
locative	kanonických
instrumental	kanonickými

Related terms

• kanonizace
• kanonizovaný
• kanonizovat

 

Further reading

• “kanonický”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “kanonický”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989