klenotnictví

Czech

Etymology

From klenotník (“jeweler”) +‎ -ctví.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈklɛnotɲɪt͡stviː]
• Rhymes: -ɪtstviː
• Hyphenation: kle‧not‧nic‧tví

Noun

klenotnictví n

1. jewelcrafting

   Synonym: šperkařství

2. jeweller's

Declension

Declension of klenotnictví (neuter in -í/-ý)

	singular	plural
nominative	klenotnictví	klenotnictví
genitive	klenotnictví	klenotnictví
dative	klenotnictví	klenotnictvím
accusative	klenotnictví	klenotnictví
vocative	klenotnictví	klenotnictví
locative	klenotnictví	klenotnictvích
instrumental	klenotnictvím	klenotnictvími

Related terms

• klenot
• klenotnický
• klenotník

 

Further reading

• klenotnictví in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• klenotnictví in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• klenotnictví in Internetová jazyková příručka