komplikovat

Czech

Etymology

Derived from Latin complicare + suffix -ovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkomplɪkovat]

Verb

komplikovat impf (perfective zkomplikovat)

1. to hinder (to make a task difficult)

Conjugation

Conjugation

Infinitive	komplikovat, komplikovati	Active adjective	komplikující
Verbal noun	komplikování	Passive adjective	komplikovaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	komplikuji, komplikuju (coll.)	komplikujeme	—	komplikujme
2nd person	komplikuješ	komplikujete	komplikuj	komplikujte
3rd person	komplikuje	komplikují, komplikujou (coll.)	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive komplikovat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	komplikoval	komplikovali	komplikován	komplikováni
masculine inanimate		komplikovaly		komplikovány
feminine	komplikovala		komplikována
neuter	komplikovalo	komplikovala	komplikováno	komplikována

Transgressives	present	past
masculine singular	komplikuje	—
feminine + neuter singular	komplikujíc	—
plural	komplikujíce	—

Related terms

• See plika

Further reading

• “komplikovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “komplikovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “komplikovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)