kontingenční

Czech

Etymology

From kontingence +‎ -ní.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkontɪŋɡɛnt͡ʃɲiː]

Adjective

kontingenční

1. (relational) contingency

Declension

Declension of kontingenční (soft)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	kontingenční		kontingenční	kontingenční
genitive	kontingenčního		kontingenční	kontingenčního
dative	kontingenčnímu		kontingenční	kontingenčnímu
accusative	kontingenčního	kontingenční	kontingenční	kontingenční
locative	kontingenčním		kontingenční	kontingenčním
instrumental	kontingenčním		kontingenční	kontingenčním
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	kontingenční	kontingenční		kontingenční
genitive	kontingenčních
dative	kontingenčním
accusative	kontingenční			kontingenční
locative	kontingenčních
instrumental	kontingenčními

Derived terms

• kontingenční tabulka

 

Related terms

• See takt