kopýtko

See also: kopytko

Czech

Etymology

From kopyto +‎ -ko.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkopiːtko]
• Rhymes: -iːtko

Noun

kopýtko n

1. diminutive of kopyto

Declension

Declension of kopýtko (velar neuter reducible)

	singular	plural
nominative	kopýtko	kopýtka
genitive	kopýtka	kopýtek
dative	kopýtku	kopýtkům
accusative	kopýtko	kopýtka
vocative	kopýtko	kopýtka
locative	kopýtku	kopýtkách
instrumental	kopýtkem	kopýtky

Derived terms

• vyhodit si z kopýtka

 

Further reading

• “kopýtko”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “kopýtko”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “kopýtko”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)