kráčet

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkraːt͡ʃɛt]

Verb

kráčet impf

1. (formal) to walk, pace, step, strut

Conjugation

Conjugation

Infinitive	kráčet, kráčeti	Active adjective	kráčející
Verbal noun	kráčení	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	kráčím	kráčíme	—	kráčejme
2nd person	kráčíš	kráčíte	kráčej	kráčejte
3rd person	kráčí	kráčejí, kráčí	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive kráčet.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	kráčel	kráčeli	—	—
masculine inanimate		kráčely		—
feminine	kráčela		—
neuter	kráčelo	kráčela	kráčeno	—

Transgressives	present	past
masculine singular	kráčeje	—
feminine + neuter singular	kráčejíc	—
plural	kráčejíce	—

Related terms

• krok

 

Further reading

• kráčeti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• kráčeti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• kráčet in Internetová jazyková příručka