kuběnář

Czech

Etymology

From kuběna +‎ -ář.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkubjɛnaːr̝̊]

Noun

kuběnář m anim

1. (rare) one who keeps a concubine

Declension

Declension of kuběnář (soft masculine animate)

	singular	plural
nominative	kuběnář	kuběnáři
genitive	kuběnáře	kuběnářů
dative	kuběnářovi, kuběnáři	kuběnářům
accusative	kuběnáře	kuběnáře
vocative	kuběnáři	kuběnáři
locative	kuběnářovi, kuběnáři	kuběnářích
instrumental	kuběnářem	kuběnáři

See also

• sukničkář

Further reading

• “kuběnář”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “kuběnář”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989