láryně
Old Czech
editEtymology
editAdapted borrowing of Middle High German laer + -yně.[1]
Pronunciation
editNoun
editláryně f
- prostitute
- Synonym: merhyně
Declension
editDeclension of láryně (soft a-stem)
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | láryně | láryni | láryně |
| genitive | láryně | láryňú | láryní, láryň |
| dative | láryni | láryněma | láryniem |
| accusative | láryňu | láryni | láryně |
| vocative | láryňe | láryni | láryně |
| locative | láryni | láryňú | láryniech |
| instrumental | láryňú | láryněma | láryněmi |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
References
edit- ^ Machek, Václav (1968) “láryně”, in Etymologický slovník jazyka českého [Etymological Dictionary of the Czech Language], 2nd edition, Prague: Academia, page 320
Further reading
edit- Jan Gebauer (1903–1916) “láryně”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění