ležet

See also: lezet

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech ležěti, from Proto-Slavic *ležati.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈlɛʒɛt]

• Audio:

  (file)

Verb

ležet impf

1. to lie (in horizontal position)

Conjugation

Conjugation

Infinitive	ležet, ležeti	Active adjective	ležící
Verbal noun	ležení	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	ležím	ležíme	—	ležme
2nd person	ležíš	ležíte	lež	ležte
3rd person	leží	leží	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive ležet.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	ležel	leželi	—	—
masculine inanimate		ležely		—
feminine	ležela		—
neuter	leželo	ležela	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	leže	—
feminine + neuter singular	ležíc	—
plural	ležíce	—

Related terms

adjectives

• ležící
• naléhavý

 

adverbs

• ležmo
• polosedě pololeže
• vpololeže

 

nouns

• ležení
• lůžko
• nocleh

 

verbs

• naléhat
• obléhat
• přeležet
• ulehnout
• zalehnout

 

also

• leháro
• vedle něčeho ani neležet

 

See also

• lehat
• lehnout
• ložit

 

Further reading

• “ležeti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “ležeti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “ležet”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)