manévrovat
Czech edit
Etymology edit
Pronunciation edit
Verb edit
manévrovat impf
- to manoeuvre
Conjugation edit
Conjugation
| Infinitive | manévrovat, manévrovati | Active adjective | manévrující |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | manévrování | Passive adjective | manévrovaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | manévruji, manévruju (coll.) |
manévrujeme | — | manévrujme |
| 2nd person | manévruješ | manévrujete | manévruj | manévrujte |
| 3rd person | manévruje | manévrují, manévrujou (coll.) |
— | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive manévrovat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | manévroval | manévrovali | manévrován | manévrováni |
| masculine inanimate | manévrovaly | manévrovány | ||
| feminine | manévrovala | manévrována | ||
| neuter | manévrovalo | manévrovala | manévrováno | manévrována |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | manévruje | — |
| feminine + neuter singular | manévrujíc | — |
| plural | manévrujíce | — |
Related terms edit
- See opus
Further reading edit
- manévrovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- manévrovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989