nálepkovat
Czech edit
Etymology edit
Pronunciation edit
Verb edit
nálepkovat impf
- to label (to give a label in order to categorise a person or thing)
Conjugation edit
Conjugation
| Infinitive | nálepkovat, nálepkovati | Active adjective | nálepkující |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | nálepkování | Passive adjective | nálepkovaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | nálepkuji, nálepkuju (coll.) |
nálepkujeme | — | nálepkujme |
| 2nd person | nálepkuješ | nálepkujete | nálepkuj | nálepkujte |
| 3rd person | nálepkuje | nálepkují, nálepkujou (coll.) |
— | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive nálepkovat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | nálepkoval | nálepkovali | nálepkován | nálepkováni |
| masculine inanimate | nálepkovaly | nálepkovány | ||
| feminine | nálepkovala | nálepkována | ||
| neuter | nálepkovalo | nálepkovala | nálepkováno | nálepkována |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | nálepkuje | — |
| feminine + neuter singular | nálepkujíc | — |
| plural | nálepkujíce | — |
Derived terms edit
Further reading edit
- nálepkovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- nálepkovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- nálepkovat in Internetová jazyková příručka