nálepkovat

Czech

Etymology

From nálepka +‎ -ovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈnaːlɛpkovat]

Verb

nálepkovat impf

1. to label (to give a label in order to categorise a person or thing)

Conjugation

Conjugation

Infinitive	nálepkovat, nálepkovati	Active adjective	nálepkující
Verbal noun	nálepkování	Passive adjective	nálepkovaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	nálepkuji, nálepkuju (coll.)	nálepkujeme	—	nálepkujme
2nd person	nálepkuješ	nálepkujete	nálepkuj	nálepkujte
3rd person	nálepkuje	nálepkují, nálepkujou (coll.)	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive nálepkovat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	nálepkoval	nálepkovali	nálepkován	nálepkováni
masculine inanimate		nálepkovaly		nálepkovány
feminine	nálepkovala		nálepkována
neuter	nálepkovalo	nálepkovala	nálepkováno	nálepkována

Transgressives	present	past
masculine singular	nálepkuje	—
feminine + neuter singular	nálepkujíc	—
plural	nálepkujíce	—

Derived terms

• nálepkování

 

Further reading

• “nálepkovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “nálepkovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “nálepkovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)