návyk

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *navykъ.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈnaːvɪk]

Noun

návyk m inan (related adjective návykový)

1. habit

Declension

Declension of návyk (velar masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	návyk	návyky
genitive	návyku	návyků
dative	návyku	návykům
accusative	návyk	návyky
vocative	návyku	návyky
locative	návyku	návycích
instrumental	návykem	návyky

Related terms

• navyknout

 

Further reading

• návyk in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• návyk in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• návyk in Internetová jazyková příručka