náznak

Czech

Etymology

Deverbal from naznačit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈnaːznak]

Noun

náznak m inan

1. indication, hint

Declension

Declension of náznak (velar masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	náznak	náznaky
genitive	náznaku	náznaků
dative	náznaku	náznakům
accusative	náznak	náznaky
vocative	náznaku	náznaky
locative	náznaku	náznacích
instrumental	náznakem	náznaky

Further reading

• náznak in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• náznak in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• náznak in Internetová jazyková příručka