načekat

Czech

Etymology

From na- +‎ čekat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈnat͡ʃɛkat]

Verb

načekat pf

1. to wait a long time

Conjugation

Conjugation

Infinitive	načekat, načekati	Active adjective	načekavší
Verbal noun	načekání	Passive adjective	načekaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	načekám	načekáme	—	načekejme
2nd person	načekáš	načekáte	načekej	načekejte
3rd person	načeká	načekají	—	—

The verb načekat does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	načekal	načekali	načekán	načekáni
masculine inanimate		načekaly		načekány
feminine	načekala		načekána
neuter	načekalo	načekala	načekáno	načekána

Transgressives	present	past
masculine singular	—	načekav
feminine + neuter singular	—	načekavši
plural	—	načekavše

Related terms

• načekání

 

Further reading

• načekati se in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• načekat se in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• načekat in Internetová jazyková příručka