nabíhat

Czech

Etymology

From na- +‎ bíhat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈnabiːɦat]

Verb

nabíhat impf (perfective naběhnout)

1. to be starting

Conjugation

Conjugation

Infinitive	nabíhat, nabíhati	Active adjective	nabíhající
Verbal noun	nabíhání	Passive adjective	nabíhaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	nabíhám	nabíháme	—	nabíhejme
2nd person	nabíháš	nabíháte	nabíhej	nabíhejte
3rd person	nabíhá	nabíhají	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive nabíhat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	nabíhal	nabíhali	nabíhán	nabíháni
masculine inanimate		nabíhaly		nabíhány
feminine	nabíhala		nabíhána
neuter	nabíhalo	nabíhala	nabíháno	nabíhána

Transgressives	present	past
masculine singular	nabíhaje	—
feminine + neuter singular	nabíhajíc	—
plural	nabíhajíce	—

Related terms

• naběhnout

 

Further reading

• nabíhati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• nabíhati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• nabíhat in Internetová jazyková příručka