nahradit

Czech

Etymology

From na- +‎ hradit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈnaɦraɟɪt]

• Audio:

  (file)

Verb

nahradit pf (imperfective nahrazovat)

1. to replace, to substitute

Conjugation

Conjugation

Infinitive	nahradit, nahraditi	Active adjective	nahradivší
Verbal noun	nahrazení	Passive adjective	nahrazený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	nahradím	nahradíme	—	nahraďme
2nd person	nahradíš	nahradíte	nahraď	nahraďte
3rd person	nahradí	nahradí	—	—

The verb nahradit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	nahradil	nahradili	nahrazen	nahrazeni
masculine inanimate		nahradily		nahrazeny
feminine	nahradila		nahrazena
neuter	nahradilo	nahradila	nahrazeno	nahrazena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	nahradiv
feminine + neuter singular	—	nahradivši
plural	—	nahradivše

Derived terms

• nahraditelný
• náhrada
• náhradnice
• náhradní
• náhradník

 

Further reading

• “nahraditi”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “nahraditi”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “nahradit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)