nakládat

Czech

Etymology

From na- +‎ kládat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈnaklaːdat]

Verb

nakládat impf (perfective naložit)

1. to load (goods etc for transport)
2. to plate (food)
3. to pickle
4. to treat, handle (used with the preposition s)

Conjugation

Conjugation

Infinitive	nakládat, nakládati	Active adjective	nakládající
Verbal noun	nakládání	Passive adjective	nakládaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	nakládám	nakládáme	—	nakládejme
2nd person	nakládáš	nakládáte	nakládej	nakládejte
3rd person	nakládá	nakládají	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive nakládat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	nakládal	nakládali	nakládán	nakládáni
masculine inanimate		nakládaly		nakládány
feminine	nakládala		nakládána
neuter	nakládalo	nakládala	nakládáno	nakládána

Transgressives	present	past
masculine singular	nakládaje	—
feminine + neuter singular	nakládajíc	—
plural	nakládajíce	—

Related terms

• doklad
• dokládat
• důkladný
• náklad
• nákladný
• odkládat
• podklad
• podkladek
• pokladna
• pokladník
• pokládat
• překládat
• přikládat
• příklad
• příkladný
• rozklad
• rozkládat
• sklad
• skladník
• skladovat
• skládat
• ukládat
• úklad
• úkladný
• vklad
• vkládat
• vykládat
• výklad
• výkladový
• zakládat
• základ
• základna
• základní

 

Further reading

• nakládati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• nakládati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• nakládat in Internetová jazyková příručka