namítat

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈnamiːtat]
• Hyphenation: na‧mí‧tat

Verb

namítat impf

1. imperfective form of namítnout

Conjugation

Conjugation

Infinitive	namítat, namítati	Active adjective	namítající
Verbal noun	namítání	Passive adjective	namítaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	namítám	namítáme	—	namítejme
2nd person	namítáš	namítáte	namítej	namítejte
3rd person	namítá	namítají	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive namítat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	namítal	namítali	namítán	namítáni
masculine inanimate		namítaly		namítány
feminine	namítala		namítána
neuter	namítalo	namítala	namítáno	namítána

Transgressives	present	past
masculine singular	namítaje	—
feminine + neuter singular	namítajíc	—
plural	namítajíce	—

Further reading

• namítati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• namítati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• namítat in Internetová jazyková příručka