nazkoušet

Czech

Etymology

From na- +‎ zkoušet.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈnaskou̯ʃɛt]

Verb

nazkoušet pf (imperfective nazkušovat or zkoušet)

1. to rehearse (practice by repetition or recitation)

Conjugation

Conjugation

Infinitive	nazkoušet, nazkoušeti	Active adjective	nazkouševší
Verbal noun	nazkoušení	Passive adjective	nazkoušený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	nazkouším	nazkoušíme	—	nazkoušejme
2nd person	nazkoušíš	nazkoušíte	nazkoušej	nazkoušejte
3rd person	nazkouší	nazkoušejí, nazkouší	—	—

The verb nazkoušet does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	nazkoušel	nazkoušeli	nazkoušen	nazkoušeni
masculine inanimate		nazkoušely		nazkoušeny
feminine	nazkoušela		nazkoušena
neuter	nazkoušelo	nazkoušela	nazkoušeno	nazkoušena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	nazkoušev
feminine + neuter singular	—	nazkouševši
plural	—	nazkouševše

Further reading

• nazkoušeti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• nazkoušeti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• nazkoušet in Internetová jazyková příručka