oběh

Czech

Etymology

Deverbal from oběhat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈobjɛx]

Noun

oběh m inan

1. circulation

   mimotělní oběh ― extracorporeal circulation

   kolaterální oběh ― collateral circulation

Declension

Declension of oběh (velar masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	oběh	oběhy
genitive	oběhu	oběhů
dative	oběhu	oběhům
accusative	oběh	oběhy
vocative	oběhu	oběhy
locative	oběhu	obězích
instrumental	oběhem	oběhy

Derived terms

• krevní oběh
• oběhový

 

Related terms

• oběhat
• oběhávat
• oběhnout
• oběhnutí
• oběhový
• oběživo
• oběžnice f
• oběžník m
• oběžný
• obíhající
• obíhat
• obíhání

 

Further reading

• oběh in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• oběh in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• oběh in Internetová jazyková příručka