objevit

Czech

Etymology

From ob- +‎ jevit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈobjɛvɪt]

Verb

objevit pf (imperfective objevovat)

1. (transitive) to discover
2. (reflexive with se) to appear, to emerge

   Antonym: zmizet

Conjugation

Conjugation

Infinitive	objevit, objeviti	Active adjective	objevivší
Verbal noun	objevení	Passive adjective	objevený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	objevím	objevíme	—	objevme
2nd person	objevíš	objevíte	objev	objevte
3rd person	objeví	objeví	—	—

The verb objevit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	objevil	objevili	objeven	objeveni
masculine inanimate		objevily		objeveny
feminine	objevila		objevena
neuter	objevilo	objevila	objeveno	objevena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	objeviv
feminine + neuter singular	—	objevivši
plural	—	objevivše

Derived terms

• objev m
• objevitel m anim
• objevitelný
• objevitelský
• objevitelství n

 

Further reading

• “objeviti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “objeviti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “objevit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)