oblenit

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech obleniti. By surface analysis, ob- +‎ lenit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈoblɛɲɪt]

Verb

oblenit pf (imperfective obleňovat)

1. (literary, used in medicine) to slow, to reduce

   Synonym: zpomalit

   Nepravidelná činnost štítné žlázy může oblenit i činnost mozku.

   Irregular activity of the thyroid gland can reduce the activity of the brain.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	oblenit, obleniti	Active adjective	oblenivší
Verbal noun	oblenění	Passive adjective	obleněný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	oblením	obleníme	—	obleňme
2nd person	obleníš	obleníte	obleň	obleňte
3rd person	oblení	oblení	—	—

The verb oblenit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	oblenil	oblenili	obleněn	obleněni
masculine inanimate		oblenily		obleněny
feminine	oblenila		obleněna
neuter	oblenilo	oblenila	obleněno	obleněna

Transgressives	present	past
masculine singular	—	obleniv
feminine + neuter singular	—	oblenivši
plural	—	oblenivše

Further reading

• “obleniti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “obleniti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “oblenit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)