obličěj

See also: obličej

Old Czech

Alternative forms

• oblíčěj, obličie

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *ob-lice, from Proto-Slavic *lice.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈoblit͡ʃi̯ɛj/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈoblit͡ʃɛj/

Noun

obličěj m inan

1. face

   Synonyms: tvář, líce

Declension

Declension of obličěj (soft o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	obličěj	obličějě	obličěji, obličějové
genitive	obličějě	obličějú	obličějóv
dative	obličěju	obličějoma	obličějóm
accusative	obličěj	obličějě	obličějě
vocative	obličěju	obličějě	obličěji, obličějové
locative	obličěji, obličěju	obličějú	obličějích
instrumental	obličějem	obličějoma	obličěji

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: obličej

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “obličěj”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění