obohacovat
Czech edit
Pronunciation edit
Verb edit
obohacovat impf (perfective obohatit)
Conjugation edit
Conjugation
| Infinitive | obohacovat, obohacovati | Active adjective | obohacující |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | obohacování | Passive adjective | obohacovaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | obohacuji, obohacuju (coll.) |
obohacujeme | — | obohacujme |
| 2nd person | obohacuješ | obohacujete | obohacuj | obohacujte |
| 3rd person | obohacuje | obohacují, obohacujou (coll.) |
— | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive obohacovat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | obohacoval | obohacovali | obohacován | obohacováni |
| masculine inanimate | obohacovaly | obohacovány | ||
| feminine | obohacovala | obohacována | ||
| neuter | obohacovalo | obohacovala | obohacováno | obohacována |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | obohacuje | — |
| feminine + neuter singular | obohacujíc | — |
| plural | obohacujíce | — |
Further reading edit
- obohacovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- obohacovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989