obtěžovat
Czech
editEtymology
editPronunciation
editVerb
editobtěžovat impf
Conjugation
editConjugation
Infinitive | obtěžovat, obtěžovati | Active adjective | obtěžující |
---|---|---|---|
Verbal noun | — | Passive adjective | — |
Present forms | indicative | imperative | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
1st person | obtěžuji, obtěžuju (coll.) |
obtěžujeme | — | obtěžujme |
2nd person | obtěžuješ | obtěžujete | obtěžuj | obtěžujte |
3rd person | obtěžuje | obtěžují, obtěžujou (coll.) |
— | — |
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive obtěžovat. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | obtěžoval | obtěžovali | obtěžován | obtěžováni |
masculine inanimate | obtěžovaly | obtěžovány | ||
feminine | obtěžovala | obtěžována | ||
neuter | obtěžovalo | obtěžovala | obtěžováno | obtěžována |
Transgressives | present | past |
---|---|---|
masculine singular | obtěžuje | — |
feminine + neuter singular | obtěžujíc | — |
plural | obtěžujíce | — |
Derived terms
editFurther reading
edit- “obtěžovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
- “obtěžovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “obtěžovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)