odletět

Czech

Etymology

From od- +‎ letět.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈodlɛcɛt]

Verb

odletět pf (imperfective odlétat)

1. to depart (by plane)

   Antonym: přiletět

Conjugation

Conjugation

Infinitive	odletět, odletěti	Active adjective	odletěvší
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	odletím	odletíme	—	odleťme
2nd person	odletíš	odletíte	odleť	odleťte
3rd person	odletí	odletí	—	—

The verb odletět does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	odletěl	odletěli	—	—
masculine inanimate		odletěly		—
feminine	odletěla		—
neuter	odletělo	odletěla	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	—	odletěv
feminine + neuter singular	—	odletěvši
plural	—	odletěvše

Derived terms

• odlet m

 

See also

• odejít
• odjet

Further reading

• odletěti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• odletěti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• odletět in Internetová jazyková příručka