odpouštět

Czech

Etymology

From odpustit +‎ -ět.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈotpou̯ʃcɛt]

Verb

odpouštět impf (perfective odpustit)

1. to forgive

Conjugation

Conjugation

Infinitive	odpouštět, odpouštěti	Active adjective	odpouštějící
Verbal noun	odpouštění	Passive adjective	odpouštěný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	odpouštím	odpouštíme	—	odpouštějme
2nd person	odpouštíš	odpouštíte	odpouštěj	odpouštějte
3rd person	odpouští	odpouštějí, odpouští	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive odpouštět.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	odpouštěl	odpouštěli	odpouštěn	odpouštěni
masculine inanimate		odpouštěly		odpouštěny
feminine	odpouštěla		odpouštěna
neuter	odpouštělo	odpouštěla	odpouštěno	odpouštěna

Transgressives	present	past
masculine singular	odpouštěje	—
feminine + neuter singular	odpouštějíc	—
plural	odpouštějíce	—

Related terms

• odpouští n