odpuzovat
Czech edit
Pronunciation edit
Verb edit
odpuzovat impf (perfective odpudit)
- to repel
- Antonym: přitahovat
Conjugation edit
Conjugation
| Infinitive | odpuzovat, odpuzovati | Active adjective | odpuzující |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | odpuzování | Passive adjective | odpuzovaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | odpuzuji, odpuzuju (coll.) |
odpuzujeme | — | odpuzujme |
| 2nd person | odpuzuješ | odpuzujete | odpuzuj | odpuzujte |
| 3rd person | odpuzuje | odpuzují, odpuzujou (coll.) |
— | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive odpuzovat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | odpuzoval | odpuzovali | odpuzován | odpuzováni |
| masculine inanimate | odpuzovaly | odpuzovány | ||
| feminine | odpuzovala | odpuzována | ||
| neuter | odpuzovalo | odpuzovala | odpuzováno | odpuzována |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | odpuzuje | — |
| feminine + neuter singular | odpuzujíc | — |
| plural | odpuzujíce | — |
Further reading edit
- odpuzovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- odpuzovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- odpuzovat in Internetová jazyková příručka