odtáhnout

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech ottáhnúti. By surface analysis, od- +‎ táhnout ("to drag").

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈotaːɦnou̯t]

Verb

odtáhnout pf (imperfective odtahovat)

1. (to a person) to drag away, to pull away (by force)

Conjugation

Conjugation

Infinitive	odtáhnout, odtáhnouti	Active adjective	odtáhnuvší
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	odtáhnu	odtáhneme	—	odtáhněme
2nd person	odtáhneš	odtáhnete	odtáhni	odtáhněte
3rd person	odtáhne	odtáhnou	—	—

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	odtáhl	odtáhli	odtažen	odtaženi
masculine inanimate		odtáhly		odtaženy
feminine	odtáhla		odtažena
neuter	odtáhlo	odtáhla	odtaženo	odtažena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	odtáhnuv
feminine + neuter singular	—	odtáhnuvši
plural	—	odtáhnuvše

Derived terms

• odtažitost
• odtažitý

 

Further reading

• odtáhnouti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• odtáhnouti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• odtáhnout in Internetová jazyková příručka