ohýbání

Czech

Etymology

From ohýbat +‎ -ání.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈoɦiːbaːɲiː]

Noun

ohýbání n

1. verbal noun of ohýbat
2. (grammar) inflection

   Synonym: flexe

Declension

Declension of ohýbání (neuter in -í/-ý)

	singular	plural
nominative	ohýbání	ohýbání
genitive	ohýbání	ohýbání
dative	ohýbání	ohýbáním
accusative	ohýbání	ohýbání
vocative	ohýbání	ohýbání
locative	ohýbání	ohýbáních
instrumental	ohýbáním	ohýbáními

Hyponyms

• skloňování
• časování

Related terms

• ohebný

 

Further reading

• ohýbání in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu
• ohýbání in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• ohýbání in Internetová jazyková příručka