ohař

See also: ohar

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *ogarь.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈoɦar̝̊]

Noun

ohař m anim

1. pointer, setter, certain breeds of gun dog

Declension

Declension of ohař (soft masculine animate)

	singular	plural
nominative	ohař	ohaři
genitive	ohaře	ohařů
dative	ohařovi, ohaři	ohařům
accusative	ohaře	ohaře
vocative	ohaři	ohaři
locative	ohařovi, ohaři	ohařích
instrumental	ohařem	ohaři

Further reading

• “ohař”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “ohař”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “ohař”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)