opírat

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈopiːrat]

Etymology 1

Verb

opírat impf

1. imperfective form of oprat

Conjugation

Conjugation

Infinitive	opírat, opírati	Active adjective	opírající
Verbal noun	opírání	Passive adjective	opíraný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	opírám	opíráme	—	opírejme
2nd person	opíráš	opíráte	opírej	opírejte
3rd person	opírá	opírají	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive opírat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	opíral	opírali	opírán	opíráni
masculine inanimate		opíraly		opírány
feminine	opírala		opírána
neuter	opíralo	opírala	opíráno	opírána

Transgressives	present	past
masculine singular	opíraje	—
feminine + neuter singular	opírajíc	—
plural	opírajíce	—

Etymology 2

Verb

opírat impf

1. imperfective form of opřít

Conjugation

Conjugation

Infinitive	opírat, opírati	Active adjective	opírající
Verbal noun	opírání	Passive adjective	opíraný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	opírám	opíráme	—	opírejme
2nd person	opíráš	opíráte	opírej	opírejte
3rd person	opírá	opírají	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive opírat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	opíral	opírali	opírán	opíráni
masculine inanimate		opíraly		opírány
feminine	opírala		opírána
neuter	opíralo	opírala	opíráno	opírána

Transgressives	present	past
masculine singular	opíraje	—
feminine + neuter singular	opírajíc	—
plural	opírajíce	—

Related terms

adjectives

• opěrný
• opřený

 

nouns

• opěra
• opěradlo
• opěrka
• opírání
• opora
• opření

 

verb

• opřít

 

Further reading

• opírati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• opírati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• opírat in Internetová jazyková příručka