oplatka

See also: oplátka and opłatka

Czech

Etymology

From Latin oblata (“offering”) +‎ -ka.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈoplatka]

Noun

oplatka f

1. wafer

Declension

Declension of oplatka (hard feminine reducible)

	singular	plural
nominative	oplatka	oplatky
genitive	oplatky	oplatek
dative	oplatce	oplatkám
accusative	oplatku	oplatky
vocative	oplatko	oplatky
locative	oplatce	oplatkách
instrumental	oplatkou	oplatkami

Related terms

• plátek

 

See also

• sušenka f
• cukroví n
• koláč m
• šáteček m
• rakvička f
• kremrole f
• indiánek m
• závin m
• cukrovka f

Further reading

• oplatka in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• oplatka in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• oplatka in Internetová jazyková příručka