opovědné
Old Czech
editEtymology
editFrom opovědný.
Pronunciation
editNoun
editopovědné n
Declension
editDeclension of opovědné (hard neuter adjectival)
singular | dual | plural | |
---|---|---|---|
nominative | opovědné | opovědniej, opovědnéj | opovědná |
genitive | opovědného | opovědnú | opovědných |
dative | opovědnému | opovědnýma | opovědným |
accusative | opovědné | opovědniej, opovědnéj | opovědná |
vocative | opovědné | opovědniej, opovědnéj | opovědná |
locative | opovědniem, opovědném | opovědnú | opovědných |
instrumental | opovědným | opovědnýma | opovědnými |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
Further reading
edit- Michálek, Emanuel (1970) Český právní jazyk údobí předhusitského a doby Husovy [Czech legal language of the pre-Hussite and Hussite period] (in Czech), Prague: Academia, page 14
- Jan Gebauer (1903–1916) “opovědné”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění