ostrota

Old Czech

Etymology

From ostrý +‎ -ota.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈostrota/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈostrota/

Noun

ostrota f

1. sharpness
2. rudeness

Declension

Declension of ostrota (hard a-stem)

	singular	dual	plural
nominative	ostrota	ostrotě	ostroty
genitive	ostroty	ostrotú	ostrot
dative	ostrotě	ostrotama	ostrotám
accusative	ostrotu	ostrotě	ostroty
vocative	ostroto	ostrotě	ostroty
locative	ostrotě	ostrotú	ostrotách
instrumental	ostrotú	ostrotama	ostrotami

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “ostrota”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění