ostruha

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *ostrǫga.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈostruɦa]
• Hyphenation: os‧t‧ru‧ha

Noun

ostruha f

1. spur (for prodding a horse)
2. (ornithology) spur (outgrowth of bone covered in a sheath of horn)
3. (botany) spur (outgrowth of tissue)

Declension

Declension of ostruha (hard feminine)

	singular	plural
nominative	ostruha	ostruhy
genitive	ostruhy	ostruh
dative	ostruze	ostruhám
accusative	ostruhu	ostruhy
vocative	ostruho	ostruhy
locative	ostruze	ostruhách
instrumental	ostruhou	ostruhami

Further reading

• “ostruha”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “ostruha”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “ostruha”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)