otéct

Czech

Alternative forms

• otéci

Etymology

From o- +‎ téct.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈotɛːt͡st]

Verb

otéct pf (imperfective otékat)

1. to swell

Conjugation

Conjugation

Infinitive	otéct, otécti	Active adjective	otekší
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	oteču	otečeme	—	otečme
2nd person	otečeš	otečete	oteč	otečte
3rd person	oteče	otečou	—	—

The verb otéct does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	otekl	otekli	—	—
masculine inanimate		otekly		—
feminine	otekla		—
neuter	oteklo	otekla	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	—	otek
feminine + neuter singular	—	otekši
plural	—	otekše

Derived terms

• oteklý
• otok m

 

Related terms

• oteklina
• oteklost
• oteklý

 

Further reading

• otéci in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• otéci in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• otéct in Internetová jazyková příručka