otruba

See also: Otruba

Czech

Alternative forms

• otrub, votruba (rare or obsolete)

Etymology

Inherited from Old Czech otruba, from Proto-Slavic *otrǫba.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈotruba]
• Hyphenation: otru‧ba
• Rhymes: -uba

Noun

otruba f

1. (usually in the plural) bran (outer layers of cereal grain)

Declension

Declension of otruba (hard feminine)

	singular	plural
nominative	otruba	otruby
genitive	otruby	otrub
dative	otrubě	otrubám
accusative	otrubu	otruby
vocative	otrubo	otruby
locative	otrubě	otrubách
instrumental	otrubou	otrubami

Further reading

• otruba in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• otruba in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *otrǫba.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈotruba/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈotruba/

Noun

otruba f

1. (usually in the plural) bran (outer layers of cereal grain)

Declension

Declension of otruba (hard a-stem)

	singular	dual	plural
nominative	otruba	otrubě	otruby
genitive	otruby	otrubú	otrub
dative	otrubě	otrubama	otrubám
accusative	otrubu	otrubě	otruby
vocative	otrubo	otrubě	otruby
locative	otrubě	otrubú	otrubách
instrumental	otrubú	otrubama	otrubami

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: otruba

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “otruba”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění