páčit

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *pačiti.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpaːt͡ʃɪt]

Verb

páčit impf (perfective vypáčit)

1. to lever, prise
2. to prise, winkle out

Conjugation

Conjugation

Infinitive	páčit, páčiti	Active adjective	páčící
Verbal noun	páčení	Passive adjective	páčený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	páčím	páčíme	—	pačme
2nd person	páčíš	páčíte	pač	pačte
3rd person	páčí	páčí	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive páčit.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	páčil	páčili	páčen	páčeni
masculine inanimate		páčily		páčeny
feminine	páčila		páčena
neuter	páčilo	páčila	páčeno	páčena

Transgressives	present	past
masculine singular	páče	—
feminine + neuter singular	páčíc	—
plural	páčíce	—

Related terms

• páčidlo

 

Further reading

• páčiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• páčiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• páčit in Internetová jazyková příručka