přítelův

Czech

Etymology

From přítel +‎ -ův.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpr̝̊iːtɛluːf]

Adjective

přítelův

1. possessive of přítel: friend's

Declension

Declension of přítelův (possessive)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	přítelův		přítelova	přítelovo
genitive	přítelova		přítelovy	přítelova
dative	přítelovu		přítelově	přítelovu
accusative	přítelova	přítelův	přítelovu	přítelovo
locative	přítelově, přítelovu		přítelově	přítelově, přítelovu
instrumental	přítelovým		přítelovou	přítelovým
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	přítelovi	přítelovy		přítelova
genitive	přítelových
dative	přítelovým
accusative	přítelovy			přítelova
locative	přítelových
instrumental	přítelovými

Further reading

• “přítelův”, in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu (in Czech)