přichvátnout

Czech

Etymology

From při- +‎ chvátnout (see chvátat).

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpr̝̊ɪxvaːtnou̯t]

Verb

přichvátnout pf

1. to hurry

   Synonyms: přikvapit, pospíšit

   Přichvátni, ať jsme brzy doma! ― (please add an English translation of this usage example)

Conjugation

Conjugation

Infinitive	přichvátnout, přichvátnouti	Active adjective	přichvátnuvší
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	přichvátnu	přichvátneme	—	přichvátněme
2nd person	přichvátneš	přichvátnete	přichvátni	přichvátněte
3rd person	přichvátne	přichvátnou	—	—

The verb přichvátnout does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	přichvátl	přichvátli	—	—
masculine inanimate		přichvátly		—
feminine	přichvátla		—
neuter	přichvátlo	přichvátla	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	—	přichvátnuv
feminine + neuter singular	—	přichvátnuvši
plural	—	přichvátnuvše

Further reading

• “přichvátnouti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “přichvátnout si”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989