připomenout
Czech
editEtymology
editInherited from Old Czech připomanúti, from při- + pomnieti, from Proto-Slavic *pomьněti. By surface analysis, při- + pomnít.
Pronunciation
editVerb
editpřipomenout pf (imperfective připomínat)
- to remind
Conjugation
editConjugation
Infinitive | připomenout, připomenouti | Active adjective | připomenuvší |
---|---|---|---|
Verbal noun | — | Passive adjective | — |
Present forms | indicative | imperative | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
1st person | připomenu | připomeneme | — | připomeňme |
2nd person | připomeneš | připomenete | připomeň | připomeňte |
3rd person | připomene | připomenou | — | — |
The verb připomenout does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | připomenul | připomenuli | připomenut | připomenuti |
masculine inanimate | připomenuly | připomenuty | ||
feminine | připomenula | připomenuta | ||
neuter | připomenulo | připomenula | připomenuto | připomenuta |
Transgressives | present | past |
---|---|---|
masculine singular | — | připomenuv |
feminine + neuter singular | — | připomenuvši |
plural | — | připomenuvše |
Derived terms
editRelated terms
editFurther reading
edit- “připomenouti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
- “připomenouti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “připomenout”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)