připomenout

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech připomanúti, from při- + pomnieti, from Proto-Slavic *pomьněti. By surface analysis, při- +‎ pomnít.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpr̝̊ɪpomɛnou̯t]

Verb

připomenout pf (imperfective připomínat)

1. to remind

Conjugation

Conjugation

Infinitive	připomenout, připomenouti	Active adjective	připomenuvší
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	připomenu	připomeneme	—	připomeňme
2nd person	připomeneš	připomenete	připomeň	připomeňte
3rd person	připomene	připomenou	—	—

The verb připomenout does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	připomenul	připomenuli	připomenut	připomenuti
masculine inanimate		připomenuly		připomenuty
feminine	připomenula		připomenuta
neuter	připomenulo	připomenula	připomenuto	připomenuta

Transgressives	present	past
masculine singular	—	připomenuv
feminine + neuter singular	—	připomenuvši
plural	—	připomenuvše

Derived terms

• připomínka

 

Related terms

• napomenout
• opomenout
• upomenout
• vzpomenout
• zapomenout

 

Further reading

• “připomenouti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “připomenouti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “připomenout”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)