přivážet

Czech

Etymology

From při- +‎ vážet.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpr̝̊ɪvaːʒɛt]

Verb

přivážet impf (perfective přivézt)

1. to bring (by transport an object or a person)

   Sanitka právě přiváží nemocného. ― The ambulance just brought the patient.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	přivážet, přivážeti	Active adjective	přivážející
Verbal noun	přivážení	Passive adjective	přivážený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	přivážím	přivážíme	—	přivážejme
2nd person	přivážíš	přivážíte	přivážej	přivážejte
3rd person	přiváží	přivážejí, přiváží	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive přivážet.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	přivážel	přiváželi	přivážen	přiváženi
masculine inanimate		přivážely		přiváženy
feminine	přivážela		přivážena
neuter	přiváželo	přivážela	přiváženo	přivážena

Transgressives	present	past
masculine singular	přivážeje	—
feminine + neuter singular	přivážejíc	—
plural	přivážejíce	—

Related terms

• přivézt

 

Further reading

• přivážeti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• přivážeti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• přivážet in Internetová jazyková příručka