přivlastňovací

Czech

Etymology

From přivlastňovat +‎ -cí, imperfective of přivlastnit, from při- +‎ vlastnit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpr̝̊ɪvlastɲovat͡siː]

Adjective

přivlastňovací

1. (grammar) possessive

   přivlastňovací zájmena ― possessive pronouns

Declension

Declension of přivlastňovací (soft)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	přivlastňovací		přivlastňovací	přivlastňovací
genitive	přivlastňovacího		přivlastňovací	přivlastňovacího
dative	přivlastňovacímu		přivlastňovací	přivlastňovacímu
accusative	přivlastňovacího	přivlastňovací	přivlastňovací	přivlastňovací
locative	přivlastňovacím		přivlastňovací	přivlastňovacím
instrumental	přivlastňovacím		přivlastňovací	přivlastňovacím
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	přivlastňovací	přivlastňovací		přivlastňovací
genitive	přivlastňovacích
dative	přivlastňovacím
accusative	přivlastňovací			přivlastňovací
locative	přivlastňovacích
instrumental	přivlastňovacími

Further reading

• “přivlastňovací”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “přivlastňovací”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “přivlastňovací”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)