přivlastňovací
Czech edit
Etymology edit
From přivlastňovat + -cí, imperfective of přivlastnit, from při- + vlastnit.
Pronunciation edit
Adjective edit
přivlastňovací
- (grammar) possessive
- přivlastňovací zájmena ― possessive pronouns
Declension edit
Declension of přivlastňovací (soft)
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
| nominative | přivlastňovací | přivlastňovací | přivlastňovací | |
| genitive | přivlastňovacího | přivlastňovací | přivlastňovacího | |
| dative | přivlastňovacímu | přivlastňovací | přivlastňovacímu | |
| accusative | přivlastňovacího | přivlastňovací | přivlastňovací | přivlastňovací |
| locative | přivlastňovacím | přivlastňovací | přivlastňovacím | |
| instrumental | přivlastňovacím | přivlastňovací | přivlastňovacím | |
| plural | ||||
| masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
| nominative | přivlastňovací | přivlastňovací | přivlastňovací | |
| genitive | přivlastňovacích | |||
| dative | přivlastňovacím | |||
| accusative | přivlastňovací | přivlastňovací | ||
| locative | přivlastňovacích | |||
| instrumental | přivlastňovacími | |||
Further reading edit
- přivlastňovací in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- přivlastňovací in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- přivlastňovací in Internetová jazyková příručka