panický

See also: panicky

Czech

Etymology 1

From panic +‎ -ký.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpaɲɪt͡skiː]

Adjective

panický

1. (relational) virgin

Declension

Declension of panický (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	panický		panická	panické
genitive	panického		panické	panického
dative	panickému		panické	panickému
accusative	panického	panický	panickou	panické
locative	panickém		panické	panickém
instrumental	panickým		panickou	panickým
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	paničtí	panické		panická
genitive	panických
dative	panickým
accusative	panické			panická
locative	panických
instrumental	panickými

Etymology 2

From panika +‎ -cký.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpanɪt͡skiː]

Adjective

panický

1. panic

   panický záchvat ― panic attack

Declension

Declension of panický (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	panický		panická	panické
genitive	panického		panické	panického
dative	panickému		panické	panickému
accusative	panického	panický	panickou	panické
locative	panickém		panické	panickém
instrumental	panickým		panickou	panickým
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	paničtí	panické		panická
genitive	panických
dative	panickým
accusative	panické			panická
locative	panických
instrumental	panickými

Further reading

• “panický”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “panický”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “panický”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)