pijěvicě
Old Czech
editEtymology
editPer Machek, inherited from Proto-Slavic *pigovica.[1]
Pronunciation
editNoun
editpijěvicě f
Declension
editDeclension of pijěvicě (soft a-stem)
singular | dual | plural | |
---|---|---|---|
nominative | pijěvicě | pijěvici | pijěvicě |
genitive | pijěvicě | pijěvicú | pijěvicí, pijěvic |
dative | pijěvici | pijěvicěma | pijěviciem |
accusative | pijěvicu | pijěvici | pijěvicě |
vocative | pijěvice | pijěvici | pijěvicě |
locative | pijěvici | pijěvicú | pijěviciech |
instrumental | pijěvicú | pijěvicěma | pijěvicěmi |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
Descendants
edit- Czech: pijavice
References
edit- ^ Machek, Václav (1968) “pijavice”, in Etymologický slovník jazyka českého [Etymological Dictionary of the Czech Language], 2nd edition, Prague: Academia, page 448
Further reading
edit- Jan Gebauer (1903–1916) “pijěvicě”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění