plíce

See also: pliće and p'lice

Czech

Etymology

From Old Czech pľúcě, from Proto-Slavic *pľūťè.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpliːt͡sɛ]
• Hyphenation: plí‧ce
• Rhymes: -iːt͡sɛ

Noun

plíce f

1. lung

   Má rakovinu plic. ― He has lung cancer.

Declension

Declension

	singular	plural
nominative	plíce	plíce
genitive	plíce	plic
dative	plíci	plicím, plícím
accusative	plíci	plíce
vocative	plíce	plíce
locative	plíci	plicích, plících
instrumental	plící, plicí	plicemi, plícemi

Related terms

• plicní

Further reading

• plíce in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• plíce in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• plíce in Internetová jazyková příručka